“Praha zůstala jako město mého otce a mé matky”, vzpomíná Elisa Delibes
Se žádnou jinou zemí na světě nedokázal Miguel Delibes vytvořit citové pouto tak intimní jako s Československem, řekla dnes v Praze dcera španělského spisovatele Elisa Delibes.
Všechno to bylo výsledkem dvou týdenní cesty jeho ženy Ángeles de Castro v květnu 1968, ve velkém voze SEAT černé barvy.
Ta se stala více než turistickou destinací a “Praha zůstala jako město mého otce a mé matky, o kterém často hovořili”, řekla Elisa, která navštěvuje českou metropoli poprvé.
Ačkoliv milovala cestování a dávala hodiny v New Yorku, její vztah se středoevropským národem byl více zapamatovatelný než ten, který měla k USA, Belgii nebo dalším skandinávským zemím.
Dcera přijela do Prahy, aby zahájila výstavu “Společný domov. Delibes v ilustracích”, přehlídka dětských postav z díla Valladolidského spisovatele prostřednictvím patnácti ilustrátorů, kteří zdůrazňují onu společnou vlast všech lidí, jenž je dětství.
Miguel Delibes (Valladolid, Španělsko, 1920-2010), Cervantesova cena v roce 1993 a další významná ocenění, byl španělský romanopisec a mnoho z jeho děl bylo zfilmováno, i když se také věnoval cestopisům, loveckým knihám a byl členem Španělské královské akademie od roku 1975 až do své smrti.
Delibes mohl sledovat “naživo a v přímém přenosu”, jak vzpomínala jeho dcera, proces uvolňování známý jako Pražské jaro a to “ho poznamenalo, aby sledoval historii této země”. “Byl to příklad, který měl mnoho věcí hodnotných”.
“Tolik věřil tomuto experimentu (uvolňování), že se mu zdálo, že socialismus má úžasné věci. A že by to byl experiment velmi dobrý”, dodala dále Elisa, která je profesorkou španělského jazyka.
Také mu zasáhlo srdce pohostinnost těch, kteří ho s vlídností přijali, hispanisté Josef Forbelský a Josef Čermák, během jednoho jeho pobytu na druhé straně železné opony, plného historek a prožitků.
Ona československá cesta byla inspirací pro dvě knihy – “Pražské jaro” (1968) a “Podobenství o trosečníkovi” (1969) -, a navíc k sérii článků pro časopis “Triunfo”(1968).
“Překvapuje mne, že “Pražské jaro” bylo publikováno ve Španělsku. Je to velmi silný argument demokratického socialismu, a napsaný s aktuálností”, řekl Alfonso León, generální ředitel Nadace Miguela Delibese.
León zdůraznil v tomto díle “ideologickou usazeninu na obranu socialismu jako politického prostředku”, něco, co mělo své – před – a po – na základě cesty do Československa a s Druhým vatikánským koncilem.
Tento posun se jasně odráží v dílech jako “Kacíř”, což mu vyneslo kritiky z některých konzervativnějších kruhů španělské společnosti, kteří neváhali označit ho jako “protestanta”, postěžovala si Elisa.
“Bolely ho mnoho kritiky lidí, kteří ho označovali jako protestanta. To mu dost ubližovalo a stal se velmi přehnaně úzkostlivým ve všem, co napsal “, dodala dcera.
Mluv o tom: