Česká republika se etabluje jako celosvětové centrum filmové produkce

Una recreación de Londres para V úvodní scéně filmu „Lev, čarodějnice a skříň“, prvním díle Letopisů Narnie, který byl uveden do kin, vstupují čtyři sourozenci Pevensie do stanice metra umístěné v centru Prahy.

Tento konvoj je přemístí tajemným způsobem do jednoho venkovského domu, ve kterém zůstávají po zbytek druhé světové války, aby se ochránili před bombardováním.

Tato všechna architektura z prvních let minulého století, dokonale zachovalá, zůstává neporušená tak jako na mnoha místech v České republice, v zemi, která se pyšní svými hrady a zámky, jenž umožnují natáčet historické filmy.

Středoevropská země se může stále pochlubit prosperujícím filmovým průmyslem, zrozeným téměř současně jako Československo a který žije tradicí založenou před sto lety rodinou Havlů.

Podnikatel Miloš Havel a jeho bratr Václav (otec zesnulého českého exprezidenta a dramatika Václava Havla) vytvořili v roce 1921 na Barrandově filmová studia, tehdy patřící k největším na starém kontinentě a které se ve filmařském slangu brzy staly známá jako „Hollywood východu“.

Nachází se deset minut od centra Prahy, filmařský komplex, kde se natočilo již asi 2. 500 filmů, ve 14 filmových ateliérech, jejichž velikost se pohybuje mezi 640 a 4.160 m2.

V okolí je také plocha asi 160.000 m2 mírně svažitého pozemku, s výhledem na přírodu končící lesem.

Helena Franková, directora del Fondo Estatal para la CinematografíaZde byla postavena s veškerými detaily replika Svatopetrského náměstí a ulic starého Říma pro „Borgia“ , ponuré londýnské kulisy filmu “Oliver Twist”, nebo idylická krajina „The Brothers Grimm“, natočený Terrym Gilliamem v roce 2005, abychom jmenovali alespoň některé.

Vedení studií stále věří v tradici natáčení na 16 mm negativu, což režisér Barrandova Petr Tichý označuje jako “hodnotnou alternativu”.

Tradice a umění vědět jak to umožnilo to, že mnohé produkce natáčené zde obdrželi Oscara a to, že země dala světu filmová jména jako Norbert Auerbach, prezident United Artists a objevitel hvězd jako je Silvester Stallone, Brigitte Bardot nebo Sofia Loren.

S nástupem demokracie v roce 1989 se zesílila šikovnost dalších zemí bývalého Sovětského svazu, které chtěli využít svých nízkých nákladů na produkci a Češi byli v nebezpečí ztráty své vedoucí pozice, kterou nashromáždilo v minulých desetiletích.

“Nebylo to jednoduché, protože od roku 2004 nám unikla řada produkcí”, přiznala agentuře Efe Helena Franková, ředitelka Státního filmového fondu při komentáři posledních let v průmyslu, které ztratilo dech v tvrdé konkurenci.

Jak Franková řekla, ” v roce 2004 přišly nabídky z 20% do Maďarska”, což způsobilo neúspěch, na který země pomalu reagovala.

Pak je tu případ Rumunska, které se stalo z plodné továrny nejlepších nacionalistických trháků během komunismu k oblíbeným destinacím Hollywoodu na natáčení za nejlepší cenu a dobrými profesionály.

Detalle de la plaza de San Pedro en los estudios Barrandov, Praga

Někteří, jako americký režisér Terry Gilliam, se domnívají, že Rumunsko připravilo o místo Maďary a Čechy jako Mekku významných mezinárodních filmových natáčení.

Od nesporných lídrů v této oblasti, díky tradici jejích ateliérů, záviděníhodnému dědictví historických budov, podpory služeb, nízkých nákladů a přírodních scén, které by sotva našly konkurenci na natáčení ság, jako jsou Letopisy Narnie, Praha nesouhlasila i když jiní rozhodně podporovali svou vlastní filmovou produkci.

Uprostřed tohoto nepříznivého scénáře se Čechům podařilo přilákat některé velkoformátové filmy jako je „Oliver Twist“ (2005) Romana Polanského, dva z dílů Letopisů Narnie: „Lev, čarodějnice a skříň“ (2005), a „Princ Kaspián“ (2008), a další díly k sérii Jamese Bonda, jako „Casino Royale“ (2006) a „Quantum of Solace” (2008).

V roce 2010 byla konečně vytvořena nařízení na podporu filmu za stejných podmínek, i když Franková uznala, že “to byla náplast, která neposkytovala žádné záruky, pokud jde o financování a proto nedovolovala plánování”.

Přesto ale umožnila přilákat velké projekty, jako „Mission impossible – Ghost Protocol“ (2011) s americkým filmovým studiem Paramount, první velká americká produkce, která přijmula tato nařízení.

S novým zákonem, který vstoupil v platnost na začátku roku 2013, dostala pravidla jasné obrysy, což zajišťuje, že všechny filmy s podporou veřejnosti získají 20%.

A tak bylo možno zde natáčet „Borgia”, v koprodukci s Německem a Francií, „Mušketýři” s anglickou BBC; „Child 44″ režiséra Rydley Scotta s Anglií; „1864“ s Dánskem; nebo „Slovanská epopej“ od Juraje Jakobiska se Slovenskem, abychom jmenovali alespoň to nejzvučnější v tomto roce.

Escenario de Babylon A.D. en los estudios Barrandov, Praga

Třetí sezóna „Borgia“, jehož natáčení na české půdě skončilo v listopadu, má rozpočet na produkci ve výši 9,6 milionů eur pouze ve středoevropské zemi, což předpokládá jednu třetinu z celkového rozpočtu, a projekt získal 2,1 milionů jako úhradu od českého státu.

Existuje 22 českých a mezinárodních fungujících koprodukcí, které přijmuly tento podnětný český program a který byl letos dotován 20 miliony eur ve srovnání s 12 miliony z roku 2012.

„V roce 2014 chceme, aby daňové odměny produkce dosáhly 32 milionů eur a fond na podporu kinematografie 16 ti milionů, z dnešních 9,4 milionů“, řekla Franková.

Zúčastněné strany, jako jsou služby společnosti Stillking Film nebo koprodukční firma Dramedy Productions věří, že země je na dobré cestě.

„Doufáme, že nabídky v roce 2014 vzrostly ještě více a věříme, že úroveň financování bude 37 milionů eur, ve vztahu k výrobní kapacitě země“, řekl agentuře Efe David Minkowski, šéf Producción de Stillking.

Jeho „Mission Impossible – Ghost Protocol“ byla první Hollywoodská produkce, jenž získala podporu podle pravidel vyhlášky z roku 2010, právní úpravy, která rovněž podpořila další televizní seriály z produkce Stillking jako „Missing“ pro televizní stanici ABC nebo „Crossing Lines“ pro NBC.

Nový zákon zajišťuje příjem ve výši 20% z výdajů vynaložených na českém území a dokonce návratnost 10% na srážce z dani u nerezidentů.

cine_m„Je možno získat také 20% pro nahrávání hudby, s činností související s televizní a kinematografickou produkcí“, upřesnil agentuře Efe Filip Bobiňski, generální ředitel společnosti Dramedy Productions.

Dramedy provedla české adaptace populárních španělských televizních seriálů „Periodistas“ („Redakce“) a „Los Serrano“ („Horákovi“) a pak vytvořila další seriál ve stylu „Cuéntame“ („Vyprávěj“), za což dostala Zlatou nymfu na festivalu v Monte Carlu v roce 2011 za nejlepší evropskou produkci.

O situaci v tomto sektoru Bobiňski řekl, že „jsme spokojeni, i když každý rok v Asociaci producentů bojujeme o rozpočet na tyto podpory, ale obecně vidíme budoucnost, že můžeme být zemí koproducentů“.

Španělští a latinskoameričtí producenti nevyužili okamžiku, kdy byla možnost využít potenciál nabízející partnerské společenství.

„Vidím, že existuje více španělských producentů, kteří by chtěli přijít, jsou tam rozvíjející se projekty a stále chybí finanční prostředky ze španělské strany, ale věřím, že tam je velký potencionál pro společnou spolupráci“, dodal Bobiňski.

Mimo motivací, která mají dnes zásadní význam pro rozhodování o umístění natáčení, jsou také atraktivní náklady na produkci: asistent režiséra může dostat 240 eur denně, to samé producent a zatímco režisér kameraman 600 eur a scénárista 240 eur.

Jsou to orientační ceny, protože „v tomto sektoru nejsou odbory a vše je možné vyjednávat“, vyjasňuje agentuře Efe Ludmila Claussová, zástupkyně České filmové komise, která je poradkyní zahraničních producentů.

Filip Bobiňski, director ejecutivo de Dramedy Productions

15. 01. 2014

Mluv o tom: