Španělští reportéři a fotografové objevují Slovensko

Liptovská kotlina je jedním z údolí mezi masivy slovenských Tater. Stala se dalším místem zajímavého setkání španělských reportérů a kameramanů z deníku El Mundo, španělské televize a tiskové agentury EFE, kromě špičkových průvodců a rozšafného řidiče pocházejícího z maďarské menšiny. Výlet prošpikovaly nevázané komentáře baskických účastníků, kterých byla většina, bráno z geografického hlediska. Na programu byla návštěva hlavního města Bratislavy, středověkého města Trenčína, zasněžených vrcholků Vysokých Tater a kulinářských delikates v Modré.

Skupině vedené Silvií, produkční z Bilbaa, se podařilo dostat se na stejnou vlnu, což se v tak nesourodém kolektivu povede jen málokdy. Silvia dokázala srovnat do latě slovní excesy některých jedinců díky určité dávce baskické drsnosti a nemálu silných výrazů typických pro mluvu rodného kraje. S moderátorkou Maríou z Alsasuy v Navaře použily veškerý svůj um, aby z pobytu udělaly nezapomenutelný zážitek. Na Maríi spočíval úkol zvládnout komentáře na kameru a aby se tak pokusila „prodat“ navštívená místa španělským turistům, kteří jsou zde vyhlíženi jako májový déšť. Nepočínala si vůbec špatně.

Za kamerou stál Aldo, odborník na obraz, který v sobě spojoval vážnost Itala ze severu země, nevázanost a grácii Itala z jihu a smysl pro praktično Itala ze střední části země. To, že neuměl italsky, vyvedlo z míry nejednoho člověka. Aldo navíc dokázal vyvolat zajímavé hovory, v nichž se dalo otřít o kohokoli a při nichž jsme zastávali hodně protichůdné postoje, které jsme vášnivě hájili, avšak nikdy nás to nepřivedlo tak daleko, že bychom se doopravdy servali.

Naše debaty u stolu hodnotil velmi kladně Darío, intelektuál, filozof, sociolog, vůdce našich konverzací a novinář z Leónu. Jeho digitální kamerka na gumovém stativu nám spíš připomínala sépii, ale velmi dobře zachytila nejjiskřivější okamžiky naší cesty. Doufáme, že si je vychutnáme až bude tak laskav a vyvěsí je v albu na internet.

Ačkoli jsme si užívali dobrého jídla i horského vzduchu, prostě týden jak dárkový balíček lázní, „jacuzzi“ a bazénů, našeho Iñiga nakonec stihla bolest v zádech, o níž netušíme, přišla-li v důsledku neustále se měnících lůžek nebo protože postrádal své hnízdečko. Ale to přišlo velmi vhod našemu Baskovi, který po více než ročním pobytu na Kanárských ostrovech nedaleko Afriky, kde se věnoval surfování, se znovu vrátil na evropský kontinent do míst, která zdaleka neoplývají hýřícím prostředím jako Tenerife, avšak mají jiné krásy a krajinu, což doufáme bude ceněno v audiovizuálním světě.

Náš věru víc než příjemný pobyt u „evropských protinožců“ měl navíc i mezinárodní vklad hodný zaznamenání, a tím byla přítomnost skutečného „Cicerona“, Peruánce Carlose Sotela díky jeho encyklopedickým znalostem. Jeho sympatická žena Tatiana z hostitelské země naprosto nezaostávala za svým manželem, když došlo na vykládání anekdot a historek. Takže i když tento závěr není zrovna obvyklý pro novinářskou kroniku, nezbývá než poděkovat přátelům za skvostné chvíle, které nám umožnili prožít.

25. 04. 2008

Mluv o tom: