Stoletá republikánská exulantka obdržela v Praze medaili Isabely Katolické

Benita Gil Lamiel recibió en Praga la condecoración de la orden de Isabel La Católica al mérito civilVyhoštěná republikánka Benita Gil de Serrano obdržela dnes ve skromném obřadu konajícím se v jejím bydlišti v Praze vyznamenání španělského Řádu Isabely Katolické za občanské zásluhy.

Španělský velvyslanec v Praze, Pascual Navarro, vyzdvihl, že “věrnost závazku Španělsku, s jeho kořeny, ke španělskému jazyku a k rodině a krajanům, je konstanta v životě Benity, to co bychom dnes si měli uvědomit”.

Vyznamenáná dovršila minulého 14. ledna 101 let a ohlíží se zpět na dlouhou kariéru učitelky, překladatelky a tlumočnice, tajemnice a vedoucí odborů, matky a od roku 1980 penzionována a kritický pozorovatel španělské současnosti.

“Byla jsem učitelka, a vždy jsem cítila, že kdybych zůstala, tak by mne nenechali vyučovat”, řekla Gil dnes, jenž byla “přesvědčená republikánka” a viděla svůj osud “spojený s republikou.”

Z tohoto důvodu je v exilu od ledna 1939, od závěrečné fáze španělské občanské války.

Obklopena dětmi a vnoučaty, vyznamená bagatelizovala ocenění, říká, že “stárnutí není zásluha”.

Benita Gil se narodila v roce 1913 v La Ginebrosa (Teruel), byla učitelkou z povolání, a patřila k provinční Asociaci učitelů primárního vzdělávání v Zaragoze.

Během občanské války učila v Alcaniz (Teruel) a Llansá (Gerona), a také žila v Mas de las Matas a Teruel.

“V Alcañiz jsem se připojila ke skupině FETE (Španělská federace učitelů) a byla jmenována sekretářem organizace. Odesílala letáky učitelům, mobilizovala je a pomáhala ke zrodu nacistů“,vzpomíná.

Poté, co opustila Španělsko, odešla do exilu ve Francii, kde se vdala za Felipe Serrano a měla dva syny.

Se zákazem PCE v roce 1950 francouzské IV. republiky se prolomila vlna, aby byla ukončena činnost španělských komunistů ve francouzské zemi.

Tak, v roce 1951, Gil a její rodina skončila v tehdejším komunistickém Československu, kde osm let pracovali v textilním podniku Vlnola (Ústí nad Labem).

„První roky byly těžké kvůli jazyku a ekonomickému strádání. Byly fronty a potíže“, říká o těchto prvních letech v první dekádě padesátých let.

A o jídle má také nesmazatelnou vzpomínku: „Češi vyřešili svou výživu moukou a margarínem. Nám chutnala zelenina a luštěniny, které jsme neměli“. Proto se stalo zvykem přivážet kufr plný paprik pokaždé, když jsme se vraceli ze zahraničí.

Tenkrát „chodila jsem s malým slovníkem. Ten jsem otevírala při nákupu“.

En los años de Ustí nad Labem. Benita Gil con sus hijos Dely y FelipeStrana je pozvala do Prahy v časných 60. letech, ona pracovala u Světové federace odborových svazů (FMS), kde působila jako tajemnice v sekci pro Latinskou Ameriku 17 let.

Její etapa v FMS ji byla zvláště přínosná: “Bylo to privilegované místo, jak plat tak i způsob práce. Někdy jsem si myslela, že je to potřebné, ale ti co opravdu pracovali byli dělníci”.

Ve federaci jsem mohla přijít do kontaktu s mnoha latinskoamerickými odboráři, s tehdy ve Španělsku ilegálními pracovníky Dělnických komisí (CCOO), a podílet se na odborových schůzích Chile, na Kubě a východní Evropy.

Gil Serrano a její manžel se vrátili do Španělska v roce 1980 a našli zemi “velmi změněnou”.

“Volila jsem poprvé v roce 1982, s růží v ruce”, dojatě vzpomíná.

A také, že přechod byl umožněn díky “dobrým lidem z UCD”, mezi kterými zmiňuje Adolfa Suáreze a Miguela Herrera a Rodrígeze de Miñón.

Ale zdravotní problémy přispěly k návratu Felipe a Benity zpátky do Prahy v roce 1992, také aby byli v blízkosti svých dětí a vnuků.

“Vyhnanství, i přes všechny obtíže, které nám přineslo, je také obohacující”, shrnula dnes po obdržení vyznamenání.

Benita Gil:

Benita Gil y el embajador de España, Pascual Navarro

Benita Gil luce su condecoración

Benita Gil recibe el saludo de Nuria Sardá VidalFila de arriba: de izda. a dcha., Felipe Serrano, Klára Sykorová, Mariana Serrano y Dely Serrano. Fila de abajo: de izda. a dcha., Adela Sykorová, Benita Gil Lamiel, Tereza SerranoAl acto acudieron familiares, amigos, personal de la embajada y de la Asociación de Españoles en la R.Checa

25. 02. 2014

2 Comments to “Stoletá republikánská exulantka obdržela v Praze medaili Isabely Katolické”

#1  EncarnaciónSoriano napsal/a (28.02.2014 - 10:46)

Muy, muy contenta de leer este articulo sobre Benita.La quiero mucho puesto que la conozco desde los aňos 50. Es una mujer fantastica, se merece todo lo mejor. E. Soriano

#2  Pilar Cano napsal/a (02.03.2014 - 10:16)

Emotiva y merecida condecoración.
Felicidades.

Mluv o tom: