Praha vzpomíná, jak tulipán rozpoutal první krach na burze v Evropě

El tulipán como símbolo de la tentación sensual del Oriente, la caducidad del tiempo y el lujo
Tulipán jako symbol orientální smyslnosti, běhu času a přepychu je předmětem výstavy v Praze, ve městě, přes které přisla do Evropy tato květina z Persie, jenž vyvolala takový obdiv, který způsobil první pád akciového trhu na Starém kontinentu v XVII.století.

“Počátek jara v Královské zahradě: Tulipány a vázy na Pražském hradě”, to je výstava, která trvá až do neděle a je pomíjivá, protože protagonisty jsou tyto barevné a ceněné květiny.

Na výstavě v zahradách Pražského hradu je připomínaná tradice, jenž začala na dvoře českého krále Ferdinanda I., (1503-1564), narozeného v Alcalá de Henares.

Výstava zahrnuje některé královské sbírky váz a misek, vyrobených ze skla, alabastru, majoliky a kamene, a které jsou ozdobeny tulipány, ze kterých je vystaveno na padesát druhů.

“Tato doba, na počátku jara, ještě vlhká a s teplotami do 10 nebo 15 stupňů, je ideální pro vykvět tulipánů”, vysvětluje Ivan Dobrovodský, zahradník Pražského hradu.

Byly zde pěstovány, v elegantním skleníku empírového stylu, z cibulek přivezených z Holandska, evropské země, kde se nejvíce zakořenila tato rostlina původem z Persie.

Praga fue la puerta de entrada de los tulipanes en Europa
A to protože osmanští sultáni jako Mehmed II. Fatih Dobyvatel (1432-1481), Sulejman I. Veliký (1494-1566) nebo Selim II. (1524-1574) byli velcí obdivovatelé tulupánů.

“Z podnětuv osmanských vládců, jejich vyslanci shromáždili 300.000 divokých tulipánů z oblasti Černého moře. To byl základ pro pokusy dosáhnout lepších barev a dalších variet”, vysvětlil autor výstavy Jaroslav Sojka.

Tak se stalo, že hrabě Ogier Ghiselin de Busbecq, český velvyslanec na dvoře Suleimana I., vstoupil do kontaktu s těmito exotickými rostlinami, které byly dříve popsány evropským botanikem jako “obrácený turban”.

V roce 1554 velvyslanec Ghiselin poslal do Prahy tulipány jako dárek, spolu s liliemi a chejrem, aby vyzdobil zahrady a tak tímto způsobem “první tulipány v Evropě vykvetly na Pražském hradě”, připomněl Sojka.

Carolus Clusius, další botanik ve službách císaře Rudolfa II. Habsburského, byl dalším, který nechal přivést tulipány do Holandska, při své akademické činnosti na Univerzitě v Leyedenu.

“Fascinace tulipány se stala” tulipománií”, horečkou nebo posedlostí tulipány. To je název jednoho z nejstarších evropských spekulativních bublin, a to vyústilo v první kolaps kapitálového trhu”, řekl také autor výstavy.

Sojka připomenul, že tato krize se rozpoutala v letech 1634-1637 v Holandsku, kde od začátku toho století se začali křížit různé druhy tulipánů, až se staly velmi populárními, navzdory své křehkosti a pomíjivosti květu.

Invernadero de los Jardines Reales, con la catedral de San Vito al fondo
“Zpočátku stála cibulka tulipánu jeden gulden, avšak brzy cena vyskočila na 1000 guldenů a existoval Zákon o tulipánech, který ochraňoval obchodníky, protože trestal vězením za poškození cibulek”, řekl.

Připomněl také jak aukce, burzy, forwardové smlouvy, které vytvořily ekonomický sektor v oblasti tulipánů, které daly obrovské zisky obchodníkům , zatímco cena byla vyšší, ale také spustil vlnu spekulací.

” Lidé prodali své domovy, farmy, podniky. Bylo jen několik lidí, kteří nepodlehli šílenství tulipánu, ” řekl autor.

Nejdražší Tulipán historie byl růžovobílý Semper Augustus, za jehož jednu cibulku se platilo v roce 1636 neuvěřitelných 4600 zlatých ( asi 90.000 eur v současných směnných kurzů ), a dokonce i ” v roce 1637 byly vyměněna jedna továrna na pivo za tři cibulky tulipánů“, dodal expert.

Tento scénář nepředpokládal, co se stalo krátce po pádu burzy v Amsterdamu , kdy dodávka začala převyšovat poptávku a ceny se zhroutily ve víru prodeje , který způsobil bankroty , likvidace a vážné ekonomické ztráty.

To bylo důvodem, že ” dokonce i malíř Rembrandt musel prodat svůj dům”, uzavřel Sojka.
El tulipán Labrador

21. 03. 2014

Mluv o tom: