Praha vzpomíná na “britského Schindlera”, který zachránil 669 dětí před nacisty

La muestra "El arca de Noé" para celebrar el 105. aniversario de Sir Nicholas WintonPouliční výstava v Praze o angličanu siru Nicholasi Wintonovi oživuje méně známe aspekty člověka, který zachránil téměř 700 československých dětí, většinou Židů, před nacistickými koncentračními tábory na počátku druhé světové války.

S názvem “Noemova archa”, výstava přibližuje symboliku starozákonního patriarchy, kterému se podařilo zachránit lidi před potopou světa.

V případě Wintona to byl příliv rasové a náboženské nenávisti, který zaplavil Evropu se vznikem národního socialismu Adolfa Hitlera.

Výstava byla slavnostně zahájena 19. května u příležitosti 105. narozenin Wintona a je instalovaná venku na Kampě až do 19. června.

Winton, tehdy 29 ti letý finančník zaměstnaný u jedné anglo-české banky, se stal v létě roku 1939 vedoucí osobou v komplikované administrativní a logistické operace ze svého londýnského domu v Hamstead a z Grand hotelu Šroubek v Praze.

Zamilovaný šermu a pilotování letadel, instalovaný v dobré pozici, nenechal se uchvátit kouzlem lehkého života, koktejl za koktejlem a rozhodl se komplikovat si ho sám.

V roce 1939 Winton psal příteli, jak připomíná jeden z panelů, “je rozdíl mezi aktivním a pasivním dobrem,” a to spočívá v tom: “aktivní, znamená věnovat čas a energii zmírnit bolesti a utrpení”.

“To vyžaduje, aby každý aktivně vyhledával ty, kteří trpí a jsou v nebezpečí a nejen žít příkladným životem pasivně, aniž by dělal zlo,” dodal v dopise.

S touto ideologií, Winton řídil jednu z nejvíce dojemných humanitárních epizod v toho času, příběh, který zůstal ve stínu bez jakékoliv publicity, dokud žena hrdiny, při úklidu v podkroví domu, našla listinné důkazy neobvyklé operace.

A kousek po kousku, bylo možno rekonstruovat příběh, který byl plný překážek a nezdarů.

Mezi těmi odmítnutí diplomatických služeb USA, jenž 07.6.1939 odpověděl na petici Wintona americkému prezidentovi, kde se mu oznamuje, že “americká vláda není schopna, v případě neexistence zvláštní právních předpisů, aby imigrace byla větší než na které se vztahuje aktuální zákon”.

Přesto, Washington připojil kontakt na soukromé organizace, jestli by mohly pomoci.

Winton, který zapojil svou matku Barboru, do britského výboru pro uprchlíky z Československa jenž založil, si také stěžuje na špatnou situaci v hlavním městě před vypuknutím války.

Carta de Martha Frank a Bárbara Winton“Je možné jít dál pro hrozném stavu věcí v Londýně,” a instruuje Barbaru konkrétními jednání na Home Office (Ministerstvo vnitra) a zjišťuje například: “Jaké jsou (finanční) záruky jsou nutné při přivedení dítěte do země? “.

Také žádá svou matku, vzhledem k tomu, že “je nemožné objasnit si informace od našich lidí v Londýně” (v odkazu na kolegy), aby pátrala ohledně “jestli je třeba nějaké žádosti, a v popřípadě, můžeš poslat pár? “nebo “je jednodušší, aby se přivezly děti ve skupině?”.

Bylo to pole neorané a to stalo se nutností, aby se výbor zaměřil na mnoho náboženských a humanitárních organizací pro pomoc, jak ukazují další panely.

Wintonovi se podařilo naložit osm vlaků z Prahy v období od 14. března do 2.srpna 1939.

Je dojemné číst děkovné dopisy Wintonovi zachráněných, jako Martha Frank, která 15. srpna 1939 napsala: “Věděla jsem, že hlavně Vy jste to byl, kdo pomohl najít nový domov pro našeho syna Tomy Franka”.

Pokračuje: “Tisíce rodičů v naší zemi, děkují z celého srdce, stejně jako my, a očekávají, že Vaše zprávy, stejně jako my”.

Frank končí svůj dopis s “Nikdy nezapomenu na to, co jste pro nás udělal a co uděláte pro ostatní děti.”

Poslední vlak, který měl odjet z pražského hlavního nádraží dne 3. září, krátce po dopisu Frankové, nemohl vyjet na cestu kvůli vypuknutí evropské války, ale podařilo zachránit 669 mladých lidí.

V průběhu let se shromáždila kolem Wintona velká rodina, která byla pojmenována jako “Nickyho rodina”.

Výstava představí 19 svědectví těch “Wintonových děti” s fotografickými dokumenty ukazující jejich životy, a mimo to vysvětlením situace tehdejšího Československa.

Winton je postižen nemocí, která mu brání jet do Prahy v říjnu pro předání nejvyššího řádu českého státu, Řádu Bílého lva.

V Praze byl v lednu 2011, když mu bylo 102 let, na premiéře dramatického dokumentárního filmu “Nickyho rodina” od slovenského režiséra Matěje Mináče.

El relato de Zuzana Marešová, una de las personas que salvó Winton

23. 05. 2014

Mluv o tom: