V Praze nahrávají první partituru českého skladatele pro cembalo a kastaněty

Jíři Gemrot y Ludovica Mosca“Claveciñuela” českého skladatele Jiřího Gemrota, první skladba pro kastaněty a cembalo na 4 ruce v České republice, byla dnes nahrávána ve studiích Českého rozhlasu v Praze.

“Je to něco jedinečného, vím, že nic pro tyto nástroje napsané nebylo (v Čechách). A samozřejmě jsem to nenapsal jen proto, že my Češi spojujeme kastaněty s iberskou kulturou. Není to něco, co cítíte, jako své vlastní”,řekl Gemrot v rozhovoru ještě před produkcí.

Gemrot, 58 letý vedoucí hudebních režisérů Českého rozhlasu (Český rozhlas) a profesor skladby a instrumentace na konzervatoři, přiznává, že byl překvapen, když vstoupil do světa kastanět.

“Byl jsem překvapen schopností tohoto nástroje, formy doteku a bylo zjevením vědět, že v historii hudby v osmnáctém století, existuje mnoho skladeb pro kastaněty. Tato literatura existuje, ale neznáme ji”, řekl.

Ludovica Mosca antes de la grabaciónTento projekt mohl vzniknout pomocí Ludovica Mosca, italsko- francouzské hudebnice a choreografky, která žije v Barceloně a účastnila natáčení, spolu se dvěma učiteli konzervatoře: litevské Giedrė Lukšaitė-Mrázkové a Češky Petry Žďárské.

O práci, která nese podtitul Tři Tance ve Tříčtvrtečním Taktu pro Tři Dámy,” řekl Gemrot “mají charakter tance, který vylučuje řešit vážné filozofické a umělecké motivy, stejně jako to dělá autor v jiných pracích a je to spíše kultivovaná zábava “.

Toto vracení se do minulosti s nádechem modernosti je další konstantou Čecha, což teď dělá s kombinací barev cembala s kastaněty a “zdůrazňuje polyfonní možnosti cembala, což nebylo typické ve staré hudbě”.

Co se týče tří vět, zatímco druhá připomíná valčík, první a třetí jsou tance těžko zařaditelné, agresivnější než druhý a snad naznačují inspiraci ve flamenco, stylu Petenera.

Jíři Gemrot durante la grabación de Jsou to připomínky na “některé postavy flamenca, které ztvární postoj a poté dává úder patou”, potvrzuje Gemrot.

A dodává: “Od této postavy se vyvíjí moje skládání hudby na volný tanec, druh fantazie tance, ale to není ani flamenco ani konkrétní tanec, ale říkám tomu tanec, protože jsem zde měl tu inspiraci.”

Pro Ludovicu Mosca, tato práce otevírá panorama (kastanět) v České republice “nejen pro improvizaci s barokní hudbou, ale jako nástroj komorní hudby.”

“Je to bicí nástroj a současnou hudbu si zaslouží,” řekla v této souvislosti francouzsko- Italka .

V současné době existují jiní skladatelé, kteří se snaží připojit ke Gemrotovi a skládat pro tento nástroj, tak exotický pro Čechy.

 Giedrė Lukšaitė-Mrázková (izda.) y Petra Žďárská.
Mosca také popsal jako “velkou čest”, moci sdílet tento projekt s Lukšaité Mrázkovou, profesorkou cembala na konzervatoři (AMU), a která alespoň pro tento rok zastupuje Lucii Žákovou.

Třetí interpret skupiny, Žďárská, mohla premiérovat práci Gemrota několik dní před svou doktorandskou zkouškou a učinila tak na svém novém cembalu ve Vyhnálkově domu ve městě Hovorčovice, 21 kilometrů severovýchodně od Prahy.

Krásný nástroj, který využívá peří z ptačího brku k úderu do strun, má motto “Srdce, které mluví k srdci” a čtyři roky trvalo jeho ruční vyhotovení.Petra Žďárská y su nuevo clave

11. 02. 2016

Mluv o tom: