Školní divadlo ve španělštině vzbuzuje talent a nadšení u mladých Středoevropanů

Talent, nadšení a úcta k jiným kulturám byly společným jmenovatelem mezinárodního festivalu školním divadle ve španělštině, jehož 23. ročník se uzavírá v Praze za účasti mladých lidí ze sedmi zemí střední a východní Evropy z dvojjazyčných institutů.

Studenti z Bulharska, Slovenska, Maďarska, Polska, České republiky, Rumunska a Ruska reprezentovali 18. – 22. dubna v hlavním městě České republiky celkem 14 titulů, včetně známých klasických a současných děl spisovatelů na výši, například madridský David Llorente a nové autory.

Na 400. výročí úmrtí Miguela de Cervantese, nebyla vynechána důmyslná adaptace „Zázračný obraz” Institutem San Paisii Hilendarski Dupnitsa (Bulharsko).

Také byla provedena parodie z “Don Juan Tenorio”, od José Zorrilla, “Jedna jarní noc beze spánku”, od Jardiel Enrique Ponce, nebo brilantní adaptace “Kyanid … samotný nebo s mlékem?” od Juana Jose Alonso Millan.

Čeští pořadatelé z gymnázia Hladnov-Ostrava a Praha-Budějovice představili dramatická díla převažující vážnějšími a intimnějšími tóny, v soutěži, kde převažovala komedie a u kterých se diváci umírali smíchy.

“Víme, že v tomto typu festivalu komedie převažují, a pracovat na poli jiném než komedie je těžší, protože to vyžaduje hodně, není tu přímá reakce obecenstva,” řekl Efe José Antonio Rojo, profesor z divadla na Hladnově -Ostravě a autor futuristického dramatu “Černá země”, situovaném do doby nacistického útlaku.

V představení na sebe upozornil v inscenaci “Kyanid … samotný nebo s mlékem?”, z gymnázia 1558 Rosalia de Castro z Moskvy.

“V naší škole je obrovská vášeň pro divadlo. Každý, kdo se chce cítit v kůži někoho jiného, ​​chce něco ukázat světu, chce se vyjádřit, a je-li to možné udělat ve španělštině, tím lépe, protože to je přiblížení se k lidem z jiné země”, řekla profesorka Elena Romanova.

Romanova studovala na Moskevském institutu a snaží vštípit svým studentům nejen jazyk, ale tanec a stejné způsoby, aby se cítili “velmi blízko lidem, kteří jsou v jiné zemi”.

“Je to šance vidět věci z různých úhlů. Mentalita je velmi odlišná, ale my jsme všichni lidské bytosti, učí nás  to respektovat jiné názory, nás učí mít rád, milovat, mít vášeň pro jiné kultury”, dodala Ruska.

Uprostřed odkazu na flamenko, Romanova řekla, že nyní pracují na představení, které se koná v Extremaduře.

“To naše děti poučí, co je Extremadura, z čeho žije, co mají tam, co zpívají, tancují, jací jsou, co je Extremadura, kde to je. Všichni víme, flamenco Andalusie, ale Extremadura? “řekla.

Video: Mladí Středoevropané vyjadřují své vášně v divadle

Od roku 1993, kdy začala tato mezinárodní událost, se ji zúčastnili studenti ze 75 bilingvních škol ve střední Evropě: 31 z Polska, 10 z Rumunska, 9 z Bulharska, 7 ze Slovenska a Maďarska, 6 z České republiky a 5 z Ruska.

Tyto instituty jsou považovány španělskou diplomacií jako “klenoty bilaterálních vztahů” a přispívají svým zrnkem písku k mateřskému jazyku 470 milionů, 6,7% světové populace, oficiálně používané mezi více než dvaceti zeměmi na obou stranách Atlantiku, v Americe, Evropě a Africe.

V České soutěži se zúčastnil José Luis Alonso de Santos, prezident Akademie múzických umění ve Španělsku a bylo zastoupeno jeho dílo “La estanquera de Vallecas“.

Alonso de Santos srovnal s divadlem na “lékařskou pohotovost části světa, pečující o ducha, aby se nestalo hnojištěm, ale v zahradu, a k vytvoření lepšího světa.”

“Úroveň není nejdůležitější, důležité je, že divadlo je prováděno. Dobrou zprávou je, že existuje festival mladých lidí, kteří mluví jazykem, který není jejich, “řekl David Llorente, autor psychologického dramatu” Blue Magic ”, představené Prahou-Budějovická.